Moravak | Velká Morava a její panovníci

Tento příspěvek do mého moravského blogu asi nepřinese nic moc nového pro pravidelné čtenáře jež mají historii Moravy v malíčku ale zdá se že sem chodí čím dál více nových lidí kteří o dávné historii Moravy ví jen to co se zmíní v českých školách – což jak my VŠICHNI, ať uz se hlásíme k jakékoliv národnosti, víme není mnoho. Historie Moravy je spíše doménou kolegy z 

dalsimoravak.bloguje.cz/...  jež tam přináší pravidelné, detailní a v neposlední řadě přesné informace NEJEN z historie naší země.
Pro vice informací o historii Moravy a moravského národa zajděte též na:

moraviamagna.cz/...
eqmoraviae.cz/...

Co jsou pro mě osobně nové weby které jsem objevil až teď nedávno když jsem dával tento text dohromady. No a mám k němu i pár obrázků ve své virtuální moravské galerii:
s146.photobucket.com/...

PANOVNÍCI VELKÉ MORAVY

 Mojmír I.

Souvislá řeč pramenů potom na dlouho umlklá, takže právě do 7.-9. Století umístili kronikáři bájná, avšak nedoložená česká knížata: Přemysla s manželkou Libuší, Nezamysla, Mnatu, Vojena, Vnislava, Křesomysla, Neklana a Hostivína. Z mlhy dohadů se kolem roku 830 vynořuje až moravský kníže Mojmír I., zakladatel říše, které dali později historikové nepřenesený název Velká Morava, ač soudobá svědectví mluví pouze o Moravě a Moravanech. Mocenské jádro Mojmírova státního útvaru leželo v jihomoravských úvalech. Asi v letech 833-836 připojil Mojmír I. Ke své říši Nitransko, odkud vypudil knížete Pribinu, a později i další území.

Rostislav

Po Mojmírově smrti usedl na moravský knížecí stolec jeho synovec Rostislav, chráněnec sousední Východofranské říše. Jakmile se však ujal vlády změnil kurs a všemožně se snažil z východofranského vlivu vymanit. Součástí této politiky byla orientace na mocnou byzantskou říši, v níž Rostislav hledal protiváhu vůči franské expanzi. Ač moravský panovník, jeho rodina, velmožové i přední bojovníci vyznávali křesťanské náboženství, požádal Rostislav byzantského císaře Michala III., aby na Moravu vyslal misionáře, kteří by hlásali křesťanskou víru slovanskou řečí. Císař vyhověl, a tak přišli roku 863 do Velkomoravské říše vzdělaní bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj, Řekové ovládající slovanský jazyk. Ti na Moravě zavedli slovanskou bohoslužbu a překládali biblické i liturgické texty do nově vytvořeného jazyka, staroslověnštiny, pro niž Konstantin sestavil zvláštní písmo – hlaholici. Vládci Východofranské říše se pokoušeli ztrestat Rostislavovu politiku vojenskými výpravami. Uspěli až roku 870, kdy Rostislavův synovec Svatopluk svého strýce zajal, vydal do franských rukou a sám nastoupil na jeho místo.

Svatopluk

Proslul jako mocný vládce, jehož nadřazenost uznávaly nejen Morava a Nitransko, ale také slovanské kmeny v Čechách, ve Slezsku, v Lužnici, Panonii (nynější maďarské teritorium na západ od Dunaje) a dnešním Slovensku. Značným politickým úspěchem bylo uznání slovanské bohoslužby římským papežem a ustanovení Metoděje moravsko-panonským arcibiskupem. Jeho sídlem se stal původní Velehrad, snad nynější Sady u Uherského Hradiště. Velkomoravský vládce zřejmě nejčastěji dlel na mikulčickém hradišti. Po Metodějově skonu roku 885 se Svatopluk vůči slovanské bohoslužbě zatvrdil a žáky mrtvého arcibiskupa ze své říše vypověděl.

Podle pověsti měl Svatopluk tři syny, které před svou smrtí vyzval k svornému postupu. Vyprávění o třech prutech, jež nejde zlomit, pokud drží pohromadě, je ovšem pouhou pověstí.

Mojmír II.

Historie zná bezpečně jen dva Svatoplukovi potomky, z nichž Mojmír II. se ujal vlády po otcově úmrtí roku 894. Od počátku však musel čelit nesnázím. Z velkomoravského područí se brzo vymanily Čechy i Panonie. Větší nebezpečí však představovali kočovní Maďaři, kteří od poloviny 9. Století pronikali do střední Evropy. Ti také roku 907 zcela vyvrátili velkomoravskou říši, ale po jejím zpustošení se stáhli zpět do nížin kolem Dunaje a Tisy.

en.wikipedia.org/...
cs.wikipedia.org/...