alufi: Mgr. Jiří Mihola, Brno, červenec 2004, MU Brno
Poutní tradice na Moravě /odstavec - úryvek z práce/
Mariánský kult se ve středověku na Moravě rychle rozvíjel, avšak k jeho kulminaci došlo zejména v barokní době. Poutě k Matce Boží jsou napříč moravskými dějinami základním pilířem poutní tradice a lidové zbožnosti. Vedle vzácných mariánských sošek, jejichž původ sahá různě hluboko do středověku a jež se později staly hlavní součástí barokních svatyň, hrály také již ve středověku mimořádně důležitou roli milostné obrazy, mezi nimiž vévodí palladium Moravy - černá Madona byzantského původu, darovaná císařem Karlem IV. (předtím získal vztah k moravské zemi jako markrabě), brněnskému chrámu Augustiniánů sv. Tomáše a panny Marie.
/Nechtěla jsem napsat pouze, že původní moravské palladium je dnes převážně nazýváno palladiem brněnským, protože by to mohlo působit jako matoucí informace. Proto jsem opsala část textu z práce J. Miholy. Osobně jsem přesvědčena, že dnes se úmyslně vyzdvihuje název brněnské palladium, namísto původního názvu palladium moravské. V době ohrožení Brna bylo toto moravské palladium nošeno brněnskými obyvateli po městě v procesí a ohrožení bylo zažehnáno. To byl zřejmě důvod, proč se později začalo hovořit i o palladiu brněnském. Proč se toto označení používá dnes tak často, je myslím zřejmé. Hodí se centralistické protimoravské politice ČR. Jedno ze starších označení moravského palladia je také Gemma Moraviae. Tedy Perla Moravy. O Brně ani slovo. I to o něčem svědčí. Zřejmě jsem tím zodpověděla vaši otázku, ale nepotěšila jsem vás. Ani já z toho nemám radost, je to další věc, kde je snaha, abychom zapomněli na další artefakt dosvědčující samostatnost a význam Moravy, Moravy země. Jinak původní obraz je nyní zřejmě v chrámu na Starém Brně a "U Tomáška" je jeho kopie./