Strategie pro Brno a Moravu

12. červen 2012 | 02.02 |
Z Brezna 2009
V Prosinci 2006 magistrát města Brna vytvořil dokument "Strategie pro Brno".  Ing. Josef Pecl k němu má několik připomínek a já su rád že si opět vybral můj blog k jejích zveřejnění, je to opět dobré ctění a pěkně vyčíslené! Minulé Září s tímto svým dokumetem dokonce seznámil i zastupitelstvo Brna!

Prvně ale pár nových fotek ve fotoalbu, více méně k tématu textu ing. Pecla:

http://s146.photobucket.com/albums/r274/moravan/ (obsahuje i 2 nové grafiky od onoho tajemného Anonyma  )

Ing. Josef Pecl: Ke Strategii pro Brno:

Ke Strategii pro Brno   

V sedmdesátých letech minulého století se ukázalo, že při řízení sociálně ekonomických systémů je cílový přístup nejen výhodný, ale dokonce i nutný a nezbytný. Významný podíl na tomto klíčovém poznání měl ekonomický výzkum, prováděný tehdy zde v Brně na VUT.

Vítám proto, že i materiál "Strategie pro Brno" (Magistrát mB, prosinec 2006) je nesen v duchu zmíněného cílového přístupu, že je jím přímo charakterisován.

K tomuto dokumentu mám několik doplňujících, nikoliv kritických připomínek.

Vzhledem k tomu, že Strategii města Brna považuji za velmi důležitou a závažnou, dovolte mně, abych se svými připomínkami seznámil zastupitelstvo města Brna.

Evropská kultura je od svých prvopočátků spojena s dualitou. Připomeňme Platona a Aristotela a následující dějiny i celý vývoj evropského myšlení, kdy je vždy vedle materialismu zastoupen též idealismus.

Poslední generace, vychované za bývalých totalit, na to bohužel zapomínají.

Nicméně každý z nás má kromě svého těla – physis a svého rozumu i svou třetí složku -  svůj cit, mravnost a morálku. Každý tak máme své tělo, svého ducha i svou duši.

Právě posledně jmenovaná složka není zastoupena ve Strategii pro Brno.

Pro lepší pochopení – nejde o to, svěřit tuto problematiku pouze dosavadním církvím. Ty zde hrály, hrají a nesporně i sehrají klíčovou roli. Biskupové římskokatolické i husitské církve, duchovní řeckokatolíků i pravoslavných, rabín židovské obce, duchovní muslimů, reverend Unitářů, radio Proglas a jiní, ti všichni v našem městě působí a městu tak nabízí velké možnosti.

Pokud zmíněný model vyvolá rozpaky (snad kvůli současné nezvyklosti či nepřipravenosti přihlížet i k tomuto aspektu), rozptýlím je odkazem na obrovské světové mocnosti – na Čínskou říši středu, na   Římskou říši – čerpáme-li z minulosti, a především na současné USA, Indii, GB, Japonsko aj., kde otázka víry patřila a stále patří mezi základní občanské ctnosti.

Navrhuji tedy, aby dokument Strategie pro Brno, obsahující materialistické aspekty,  byl doplněn o aspekt idealismu.

Lze toho dosáhnout  například tak, že do kapitoly "Strategický skelet – Kvality života" v části C 3.1. "Dosažení vyšší kvality života ve městě" bude doplněn dílčí cíl 3.1.7  "Podpora a rozvoj duševních aktivit občanů města, s důrazem na cit,  mravnost a morálku".

Druhá má připomínka se týká presentace města Brna a souvisí zároveň s jeho ekonomikou. Strategie si uvědomuje závažnost  této problematiky a mluví proti mezinárodní anonymitě, proti syndromu města poboček a proti nízkému sebevědomí obyvatel i nedostatečné propagaci města. V témže duchu zní požadavky "stát pevně na vlastních nohou" i "být lepší" z Preambule dokumentu.

Odpověď na všechny, či na většinu těchto požadavků a otázek není složitá. V panujícím stereotypu oficiálního myšlení je nicméně nezvyklá a snad i převratná. Je přitom jednoduchá, prostá a resonuje s významnou touhou a zájmem občanů města Brna.

K této odpovědi pár vysvětlujících slov. O "nevyvážené" přesněji diskriminující posici našeho města se vědělo už ve druhé polovině osmdesátých let minulého století. Srovnáním investic na jednoho občana Prahy, Bratislavy, Košic, Ostravy a Plzně bylo zjištěno, že Brno je za jedinou pětiletku kráceno (=okrádáno) o celých 53 miliardy tehdy ještě neznehodnocených korun (viz zákony o státních rozpočtech, Sbírka zákonů). S touto skutečností bylo tehdejší zastupitelstvo města Brna seznámeno.

Situace se nijak podstatně nezměnila;  uvedu několik příkladů:

Zatímco Brno marně shání 2 – 3 miliardy na Janáčkovo koncertní a kongresové centrum, ve Praze za 11 miliard vyrostla Sazka arena, za miliardu je opraveno Rudolfinum, přes dvě miliardy spolklo kongresové centrum atd. Zatímco Brno obtížně shánělo 250 milionů na letiště Tuřany, rozšíření Ruzyně je "státem" (= našimi daněmi) dotováno 8,4 miliardami

Zatímco brněnští zpěváci, hudebníci, tanečníci a herci musí šetřit a vyjít se svými gážemi, ve Praze si několik desítek pořád se opakujících "také umělců" mezi sebe denně dělí asi 15 milionů korun, které musíme do Prahy odvádět jako koncese  za TV + R (umělci i sportovci proto  od nás z Brna logicky odchází!)

Celá jedna polovina automobilů Moravy s částí Slezska a Čech (či Česka) je registrována pouze ve Praze

Uvedené  příklady jsou ekonomické a každý Brňan si je snadno doplní i z jiných oblastí. Problém by si nicméně zasloužil novou podrobnou ekonomickou analysu. 

Nicméně nenaříkejme, hledejme nápravu!          Slíbil jsem jednoduchou odpověď – zde tedy je:

Brno nikdy nebylo a není krajským městem! To z něj udělala poválečná totalita! Brno mělo a má na daleko významnější postavení a výraznější úlohu, než hraje dnes!

Navrhuji tedy, aby naše město Brno a jeho instituce tuto skutečnost přijaly, respektovaly ji a presentovaly naše město v Evropě i ve světě jako  Moravské a nás občany jako Moravany!

Za pozornost stojí skandálnost dnešní situace v Brně: v materiálech institucí, zřizovaných a dotovaných městem Brnem se dočteme například, že  Vlasta Fialová a Marie Pavlíková (a j.), obě věrné našemu městu, jsou tzv. "českými" herečkami, že brněnské košíkářky jsou tzv. " českými" sportovkyněmi, že polárníci z Masarykovy university jsou tzv. "českými" vědci, Zetory jsou zařazeny do tzv. "českého" exportu apod. Označení brněnského filharmonického sboru jako tzv. "český" působí nejen bláznivě, ale smrdí i podlézáním.  Podobně trapných příkladů kolaborance lze uvést desítky i z periodika Metropolitan, vydá- vaného přímo Magistrátem mB . Koncem června 2002, kdy přímo v Brně zasedal a jednal Evropský parlament – frakce EFA, brněnský primátor  poslance EP nepřijal! Není důležité, zda neměl čas, nebo mu vadilo, že akci organisují moravské aktivity; důležitý je pocit trapnosti z vedení našeho města, jejž europoslanci právem rozvezli po celé Evropě!

Po rozbití Československa se řada lidí bojí "dalšího dělení". Proč ale?! Jde přece pouze o placení zbytečných pražských úředníků z našich daní!  Logickou součástí Evropy vždy byli, jsou a trvale zůstanou Morava jako historická země a

Moravané, jako státotvorný národ!  Osvědčené Moravské priority: občan + jeho rodina, obec + místní samospráva mohou být přínosem i pro občany Evropy včetně sousedních centralistických Čech (či Česka).

Vstupem do EU státní hranice ztratily na významu a měla by se více prosazovat demokracie s důrazem na občanský princip a na místní samosprávu. Je tomu u nás ale skutečně tak? 

Každá totalita je typická centralismem a platilo to i za socialismu. Centra- lisace fiskálu (daní a poplatků, dotací a dávek) je ve dnešní ČR čtyřnásobně tvrdší, než byla ta socialistická (viz platné zákony o státních rozpočtech, Sbírka zákonů)!  Občané a jejich zastupitelstva jsou za dané situace bezmocní, jak to výstižně řekl jihomoravský hejtman přirovnáním kraje beze zdrojů k loďce bez vesel nad peřejí.

Dá se tedy o demokracii u nás vůbec mluvit? Dodejme, že základ dnešní (tzv.) ČR byl položen za sovětské okupace a za husákovské totality. Je otázkou, nakolik je tento útvar pro skutečného demokrata akceptovatelný!

Většina uvedených skutečností není zdaleka neznámá. Moravskými aktivitami byla opakovaně presentována. Zastupitelstvo města Brna o tom      obdrželo písemný dokument (dne 08. 11. 94.). Z uvedeného dokumentu  citujme myšlénku o dosavadní ČR: "...stát sám žádné hodnoty netvoří. Stát jsou jen byrokraté..."

Po nadvládě Vídně a Moskvy skončí i nadvláda Prahy! Je čas cíleně se na to připravovat!

Dovolte, abych svůj návrh uzavřel snad trochu mysticky: koncem devatenáctého století byl opraven pražský hrad. Rozpadlo se Rakousko-Uhersko a vzniklo Československo. Před půl stoletím se ze zříceniny nad Bratislavou vyklubal bratislavský hrad a rozpadlo se Československo. Nad  naším městem máme nádhernou siluetu obnoveného a opraveného Brněnského hradu!

Souvisí-li vše se vším, potom jsem přesvědčen, že můj návrh je vhodný, přiměřený a za dnešní situace i navýsost aktuální.

            O svých názorech a návrzích jsem připraven s každým diskutovat.

            Zastupitelstvu města Brna, 09. 09. 08.

            V Líšni, 13. 08. 08.                              

                                                                       Ing. Josef Pecl, CSc

                                                                       imorel@seznam.cz

Zastupitelstvo bylo s dokumentem seznámeno dne 09.09.08 pod č.j.MMB/0/65703/2008

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře