Článek ČT4 se ptá; Jaká Morava a Slezsko?

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: ČT4 se ptá; Jaká Morava a Slezsko?

09. 08. 2012 - 14:33

alufi: Komentář je na jiné, ale přece jen podobné téma. Byla jsem letos zase na Javorině, jako každý rok, s výjimkou loňska. U pomníčku jsme byli tentokrát dřív než oficiální hosté. Vlály tam moravské vlajky kolem celého pomníčku. Dále jedna slovenská, česká žádná. Po oficialitách, které ale později následovali ještě dole na pódiu, jsme si zazpívali Jsem Moravan. Docela pěkně, protože začal zpívat pěkným zvučným hlasem Mik a tak jsme se měli čeho držet. Dole bylo letos pódium ohraničeno stuhou kam může a kam nemůže veřejnost. Zepředu se tam vůbec nedalo, stuha byla natažena až k výkopu který byl nutný pro vyrovnání svahu pro pódium. Tak jsem si stoupla s vlajkou hned vlevo před pódium, jak mně poradil přítel, aby se moje vlajka nedala přehlédnout a také aby se jí těžko dalo vyhnout v záběrech filmařů. Ostatní s vlajkami byli až nahoře na stráni mezi diváky. Později se ke mně přidal další Moravan s vlajkou na vysoké teleskopické tyči. Opakovaly se oficiality, kdy jsem se od české reprezentace dozvěděla, jak se jakýsi slovenský výraz říká u nás "v Čechách". Morava a moravské nezaznělo vůbec. Slovenský premiér Fico však byl ve své řeči k Moravanům a k Moravě velmi vstřícný, měla jsem radost. Po obou stranách pódia byli dva v tmavých sakách a tmavých riflých s černými brýlemi na očích a s kroužkovým vodičem zřejmě do sluchátek. Silně mně připomínali pana Smithe z Matrixu. Asi i jejich funkce byla podobná. Mluvili česky, Slováci tam, pokud jsem viděla, nikoho takového neměli. Jen na parkovišti byli jejich hasiči, kteří radili lidem kam zaparkovat. Jeden z těchto "Smithů" mě začal vykazovat z mého místa, s tím, že tam nesmím stát. No, jak je vidět, moravské vlajky i na Moravě stále někomu vadí.

09. 08. 2012 - 15:00

alufi: pokračování předešlého komentu /protože se mně koment opakovaně vymazal - zřejmě můj hardvare není OK, rozdělila jsem jej na 2 části a také jsem ze stejného důvodu svěchala a neopravovala chyby - sorry/
Zeptala jsem se tedy pana "Smithe" z jakého důvodu tam nesmím stát, když jsem až za stuhou, na místě kam veřejnost smí. Neodpověděl. Neměl argumenty. Později jsem se dozvěděla, že Čt odvysílala krátkou reportáž z Javoriny ve zprávách, kde byl i záběr shora ze stráně s diváky na naše vlajky. Reportéři si ale "náhodou" vybrali chvilku bezvětří, takže tam byly vidět jen žerdě, na kterých "něco" je. Není mně to divné a nepřekvapuje mně to. My, Moravané, nežijeme ve vzduchoprázdnu a často se dozvídáme od pracovníků médií, že mají "doporučeno" moravské vlajky nezabírat. Doporučení berou podle zveřejňovaných záběrů zřejmě všichni vážně, kdo by chtěl přijít o zaměstnání, že? Ještě že nemáme cenzuru! Ale možná je to i dobře. Protože kdyby moravské vlajky nevadily, mohlo by to znamenat, že naše snahy o odpovídající postavení Moravy jsou zanedbatelné a že nemají budoucnost, že jsou jen nereálným moravským snem o spravedlnosti pro Moravu a Moravany. Tak, Javorino, nashledanou zase za rok !!!

14. 08. 2012 - 15:55

gogo: Nebyli jsme tam dva, ale tři. Kroužkový vodič nebyl od sluchátek, ale od naslouchadla - ten člověk je téměř hluchý. Moravská sekce naší instituce má dva odbory. První je tak tajný, že nikdo neví, co se v něm děje ani kde sídlí. Proslýchá se, že ho řídí někdo z Moravy, ale možná až z Kútú. Náš se dělí na dvě oddělení. Kolegové z prvního monitorují Moravany usazené třeba i v Praze (oddělení bidetní). Nemají moc práce, protože objekty jen sedí a kasírují. Naše oddělení monitoruje objetky stojící samostatně či s vlajkami (oddělení erektivní)a má více práce. Proto byla snaha tě vykázat z místa pro stání na místo pro sezení - vlajka v tom nehrála roli. Muselo by tě totiž převzít oddělení bidetní. A mě by ubylo práce.

09. 08. 2012 - 21:00

alufi: /drobnost pro pobavení, ale i k zamyšlení/ Moravané, četla jsem dnes výstižné pojmenování způsobu vládnutí v ČR - je to pražská kleptokracie. Myslím, že je to výstižné. Kradou se tisíce, miliony, miliardy - a nám, Moravanům, ukradli celou naši zemi, naši vlast !

10. 08. 2012 - 11:16

fil: čecháčci vy ste snad šílení okamžitě nechte toho loupení, už ste nám ukradli zemi, nechte nám aspoň naše krásné ženy... tož tak nějak

14. 08. 2012 - 12:04

alfe: Krásné moravské ženy jsme vždy nechávali a nevytrhávali je z jejich prostředí. Proč si kazit úžasné zážitky? Navíc v partě bylo vždy veselo a nezbytnou podmínkou nebylo ani párování. Ještě vnoučata budou pukat závistí z těch příběhů, které jsme na Moravě s moravskými děvčaty zažili, když byl zrušen předěl mezi dnem a nocí.

10. 08. 2012 - 17:38

alufi: File, jak vidím, přijde vám to asi směšné. Vím, že samosprávu ukradli Moravě komunisté v roce 1948 s platností od 1.1.49. Jak ale nazvat to, že když dobře víte, že samospráva byla neprávem Moravě odňata a že občané Moravy si o ni navíc po listopadu 1989 velmi hlasitě řekli a přece Moravě samosprávu nevrátíte a nadvládu nad ní si ponecháte? Jsem přesvědčena, že jsem to krádeží nazvala zcela poprávu.

10. 08. 2012 - 18:59

fil: alufi, toť to mě napadlo včera u cmelich medvidkoch a je to na cechy co nám našu zem už ukradli a este se nějaký čech navazel do moravských děvčat na centrumu. já se snazim o moravskou osvetu u nas na dedine a je to velmi těžké. sak já napsal že sou šílení a uloupili nám naší zemi, ale pardon esi to blbě vyznělo. zrovna vaše texty s oblibou ctu jelikož sou informativní, třeba jak ste popisovala ty mr smithy na javorine a jak se vás snažili dostat že záběru... freedom...

11. 08. 2012 - 08:20

alufi: File, děkuji za vysvětlení. Souhlasím, že dělat moravskou osvětu je velmi těžké. A na dědině asi ještě více než jinde. Pokud nejste obklopen dalšími moravskými vlastenci se kterými byste se navzájem podporovali, jste vlastně jako "sám voják v poli". Těžké je to i z toho důvodu, že nepřiměřeně čecháčkovat se začalo už za první republiky a tak tato tendence je za tu dobu už pěkně "zažraná". Jestli čtete rád mé komenty, podařil se mně docela pěkný článek v Hlasu Moravy s názvem Využijme svobody a demokracie. Humorný moc není, ale někde se sranda hodí a někde zase ne. Zdravím.

15. 08. 2012 - 14:48

alufi: info: 15.8.2012 v ranním vysílání ČRo2 zazněla zpráva převzatá z denního tisku (Právo), že studium dětí v ČR někdy přímo rujnuje rodiny v ČR. Studium 1 studenta na střední nebo vysoké škole přijde na 5 až 10 tis. korun. Matka studentky medicíny udává, že ji studium dcery přijde na 9 tis. korun měsíčně. Trend tak ukazuje, že v budoucnu budou studovat především děti z lépe situovaných rodin. Že se tím ztratí velký potenciál, který má republika především v lidech, když víme, že např. o velkém nerostném bohatství se u nás nedá mluvit, je zřejmé. Že bude opět více postižená Morava, která především od doby, kdy ztratila svoji samosprávu stále chudne a vykazuje tak znaky neoficiální vnitřní kolonie státu, není třeba dodávat.

15. 08. 2012 - 15:10

alufi: info: Ze zpráv ČRo 15.8.2012. Zatímco ekonomika okolních zemí roste a to včetně Slovenska, výkon ekonomiky ČR má stále klesající tendenci.
Myslím, že do určité míry je možné zde hledat odpověď na obavy těch přeopatrných Moravanů, kteří jsou přesvědčeni, že Morava by nemohla být v rámci EU samostatná. Že naše republika je příliš malá, aby se ještě mohla dělit. Jednak lze poukázat na to, že Morava již byla v rámci velkého soustátí, a to Rakouska-Uherska hospodářsky samostatná a to po staletí a vedla si dobře. Navíc je v EU mnoho států, které jsou menší než Morava a mají i menší počet obyvatel a také si vedou lépe než ČR. Jsem přesvědčena, že Moravané by měli ze všech sil usilovat alespoň o samosprávu, aby Morava mohla lépe uplatnit svůj potenciál a korigovat už od listopadu 89 neefektivní vedení státu. Po listopadu to velice krátce vypadalo, že vše půjde k dobrému. Říká se, že se pokazí každá dobrá věc, když ji do ruky dostane pitomec. U nás se dá říct, že snad by bylo výstižnější říct sebestředný chamtivec. Alespoň soudím, že by se toto označení hodilo na mnohé naše "osobnosti" politického života po listopadu 89.

15. 08. 2012 - 17:03

alufi: Ještě sama sebe doplním. Praha se pod polistopadovým politickým vedením státu stala "rájem korupčníků" zatímco Morava "rájem exekutorů". Je to především špatným určením daní, kdy Praha má přebytek finančních prostředků, které jinde, především na Moravě, chybějí. Má procentuelně mnohem více finačních prostředků, než mají jiná hlavní města ve vyspělých, především okolních spolkových zemích. I to je silný argument pro to, aby Moravané o to důrazněji usilovali o co nejširší samosprávu své země a konečně začali volit sami sebe! Podle mého přesvědčení, stranu Moravané, která jediná má samosprávu Moravy jako hlavní politický cíl, bez jehož dosažení na Moravě v budoucnu lépe nebude!

15. 08. 2012 - 16:48

alufi: Santini Moravě - Morava Santinimu
Jan Blažej Santini Aichel se narodil 3. února 1677 jako syn pražského kameníka italského původu. Byl na část těla chromý a ochrnutý, což mu bránilo převzít po otci kamenickou dílnu. Sám o sobě říkal "chromý Santin". Přesto se kamenictví vyučil stejně jako jeho bratr František a sám studoval také malířství. Roku 1696 se vydal sbírat zkušenosti vandrovní cestou, prošel Rakousko, Itálii a dostal se až do Říma, kde se setkal s díly tesinského Francesca Borominiho, radikálního architekta, pokládaného současníky za "blázna". V roce 1700 už Santini samostatně stavěl, projektoval a měl vlastní peníze. Jeho úžasné schopnosti, které bychom mohli bez rozpaků nazvat genialitou, dokládá například jeho stavba v Sedleci. Jednalo se o gotický kostel, 90 metrů dlouhou gotickou stavbu bez střechy, který ležel celých 250 roků po vyplenění husitskými vojsky v rujnách. Tuto stavbu převzal Santini ve svých 26 letech. Jeho jedinečný styl, kterému zůstal věren až do konce života označujeme dnes za "barokní gotiku". Pražská kamenická lobby mu celých 20 let bránila stavět v Praze. Protože se nedožil vysokého věku, Praha se tak o jeho skvostná díla zbytečně ochudila. Zato na Moravě se mu dostalo mnohých příležitostí. Můžeme jmenovat Rajhrad, Křtiny, Zvole, Žďár nad Sázavou a ještě další, stopy jeho umění nalezneme i v Náměšti nad Oslavou. Byl schopen řídit několik staveb naráz, což v jeho době muselo být obzvlášť obtížné a vyžadovalo i velký organizační talent.