Zlato v Jesenikach

21. květen 2012 | 02.06 |
Další zajímavý článek ze zpráv o tom jak se česká vláda bude zuby nechty bránit tomu aby se na Moravě a Slezsku těžilo nějaké jiné nerostné bohatství než jenom uhlí. O zásobách ropy a zemního plynu jsem tu na blog již psal.

 Nevím jak vy ale já se nemůžu ubránit dojmu že jediným problém jež česka vláda z těžbou zlata v Jeseníkách ma je to že by mhlo vést lidi k zamyšlení nad tím proč jsme stalé ve svazku s Čechy. A pak také samozřejmě proč dávat práci nějaké Moravské a Slezské lůze, je lepší si je držet na uzde, dát jim pár tisic na sociálkách a kdyz se náhodou někdo ozve s myšlenkou na širší autonomii či rovnou nezávislost Moravy a Slezska tak stačí jen vzkázat; "Ale prosim vás, prostí Moraváci, z čeho by jste tak na té vaší chudé Moravě a ještě chudším Slezsku žili? Buďte rádi že vám z Prahy pošleme nejkou tu dávku a přídavek a držte hubu a krok...".
Podle článku, převzatý z aktualne.cz, jsou i ložiska zlata a dalších drahých kovů i v Čechách ale asi už ne v tak velkém množství takže se evidentně pražské vládě vyplatí netěžit nikde nic.
A ty řeci o tom ze těžba zlata zničí Jeseníky – co to je za nesmysl, doufám že tohle jim už nevěří nidko, že by snad z Jeseníků jezdili nákladní vozy z tuny zlata každý měsíc a tak ničili přírodu...
Moravané a Slezané by se měli raději zamyslet nad tím jakto že v zemi kde se zprivatizuje a zpeněží kde co neni možné využívat nerostné bohatství jež nám Morava dává a hlavně, proč české vládě stoji za to tlumit těžbu v celé ČR, je to snad proto aby si udrželi Moravu a moravske Slezsko pod kontrolou, ikdyz většina Čechů budou tvrdit nesmysly o tom jak je Morava chudá a zaostalá a žije jen s ceskych daní...?? No zamyslete se.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zlaté Hory – Odpůrci těžby zlata tvrdí, že Jeseníky by byly jen první krok k tomu, aby se začalo kutat i v Kašperských Horách či v Mokrsku.

Ve Zlatých Horách se naposledy zlato těžilo v roce 1993. Společnost Altenberg chce těžbu obnovit a zatím získala první úřední povolení k tomu, aby svůj plán v podzemí pod Jeseníky uskutečnila: olomoucké pracoviště ministerstva životního prostředí stanovilo firmě území, kde může zahájit průzkum.

"Podle našeho názoru by těžba měla být ekonomická," řekl Aktuálně.cz jednatel společnosti Altenberg Petr Brejla. "Nejprve to ale musí být potvrzeno geologickým průzkumem."

Altenberg zatím ovšem nemá jisté ani to, zda ložisko aspoň prozkoumá. Proti plánům zlatokopů se už postavilo sdružení Přátelé Jeseníků – Sojka, které už jednou v souboji o jesenické zlato uspělo.

Infobox

LOŽISKO ZLATÉ HORY

  • Zlato se v Jeseníkách těžilo už ve středověku.
  • Ve druhé polovině 20.

    století se tu dobývaly měď, zinek a olovo.

  • Zlato se znovu těžilo v 90. letech až do uzavření dolu v roce 1993.
  • Horníci vyrubali asi 1,5 tuny zlata.
  • Pod zemí zůstávají ještě asi tři tuny cenného kovu.

Před dvěma lety také olomoucký územní odbor ministerstva životního prostředí stanovil firmě průzkumné území, ale Sojka se odvolala k ministru Liboru Ambrozkovi (KDU-ČSL), který námitkám vyhověl a rozhodnutí svých podřízených zrušil.

Teď to firma zkouší znovu a Sojka se opět chystá odvolat. "Odvolání samozřejmě připravuji, tento týden ho podám," řekl Petr Kužvart, právní zástupce Sojky.

Jenže: Ambrozek už není ministrem životního prostředí, nahradil ho Petr Kalaš, dosazený ODS. Altenberg si navíc opatřil doporučení ministerstva průmyslu, takže výsledek prvního kola bitvy o zlato v Jeseníkách je otevřený.

Podle předběžných údajů je v Jeseníkách možné vytěžit asi 2,6 tuny zlata. Součástí ložiska je také zhruba dvacet tisíc tun zinku.

"Hodnota vytěžených nerostů se může pohybovat kolem 2,5 miliardy korun," řekl Petr Brejla z Altenbergu. Dodal, že případná těžba by měla minimální dopad na okolní přírodu.


Zatímco ještě v roce 1993 se vytěžená ruda dopravovala do úpravny na povrchu a hlušina se ukládala na povrchovém odkališti, v současnosti Altenberg plánuje, že by všechno zůstalo v podzemí.

"Ruda se zpracuje v útrobách Příčné hory a hlušina se uloží ve vydobytých komorách, což jsou pro laika nepředstavitelně veliké prostory. Na povrch se dostane pouze výsledný koncentrát, který se převeze na vlakové nádraží do Zlatých Hor a poté do některého ze specializovaných metalurgických závodů v Evropské unii k finálnímu zpracování," vysvětlil Brejla.

Sdružení Sojka ovšem tvrdí, že by se případná těžba neobešla bez zásahu do okolí. Upozorňuje například, že by nákladní auta jezdila kolem dvou ozdravoven v Jeseníkách.

"Už průzkumné práce naruší vnější klima obou ozdravoven," varuje právní zástupce Kužvart, podle něhož hrozí i znečištění důlních vod, které tečou do Zlatého potoka.

Odpůrci: Čechy nad zlato

Podle odpůrců těžby zlata nejde jenom o Jeseníky, ale i o další evropsky významná ložiska zlata v Česku, například v Kašperských Horách na Šumavě nebo v Mokrsku u vodní nádrže Slapy.

"Nejde jenom o Zlaté Hory. Je to začátek další vlny pokusu vytěžit ložiska zlata v Českém masívu," tvrdí Petr Kužvart.

Kvůli plánům obnovit těžbu zlata v Jeseníkách se už sešlo sdružení Čechy nad zlato, které vzniklo v 90. letech, když několik zahraničních firem zkoumalo možnost těžit tento drahý kov na různých místech republiky. Kvůli odporu okolních obcí a ekologických organizací ovšem nakonec všichni zlatokopové odešli.

Jenže od té doby atraktivita českých ložisek ještě vzrostla. Hlavní ekonom Patria Finance David Marek uvedl, že jen za posledních šest let cena zlata na světových trzích vzrostla bezmála trojnásobně. V okolí Kašperských Hor a Mokrska přitom leží zhruba sto tun tohoto cenného kovu.

Právě kvůli tlaku obcí a nevládních organizací přijala vláda v roce 1999 surovinovou politiku, v níž konstatuje, že zlato ponechá v zemi pro případné využití v budoucnosti.

"Samozřejmě že obavy, aby se snaha o těžbu zlata nerozšířila dál, tady jsou," řekl Aktuálně.cz František Stíbal, někdejší starosta Kašperských Hor a jeden ze zakladatelů sdružení Čechy nad zlato. "Uvidíme, jak to v Jeseníkách dopadne. Byli bychom ale rádi, kdyby už byl se zlatem klid."

Petr Morávek, přední český expert na zlatá ložiska, odmítá jakkoli spojovat případnou těžbu v Jeseníkách s dalšími zásobami cenného kovu.

"V žádném případě to nic dalšího neotevírá. Nevím, proč se Jeseníky spojují s dalšími ložisky. Každý projekt má přece své schvalovací řízení," argumentuje Morávek, podle něhož by případná těžba ve Zlatých Horách přírodu nepoškodila.

Také jednatel společnosti Altenberg Petr Brejla odmítá spojovat aktivity jeho firmy s dalšími ložisky.

"Je absurdní mluvit o nějakém precedentu," ohrazuje se Brejla. Uznává, že žádost o průzkum zlatého ložiska kdekoli v zemi může podat každá firma, která splňuje základní zákonné povinnosti.

"Žadatel však nemůže obstát s tvrzením typu, že jim jste to povolili, takže nám to povolíte taky, nebo vás budeme žalovat," dodal Brejla.

Upozornil na několik let starý text v odborné publikaci Čechy nad zlato, v němž Miloš Kužvart starší, geolog a otec právníka Petra Kužvarta (který zastupuje odpůrce těžby) kritizuje stát, že ložisko ve Zlatých Horách nechal v roce 1993 zavřít.

"Je to pravděpodobně jediné rudné ložisko v České republice, kde je z ekologického i z ekonomického hlediska těžba přijatelná," napsal Kužvart starší.

Obce: S těžbou zlata souhlasíme

Zatímco v jiných zlatonosných revírech se proti plánům zlatokopů postavily tamní obce, v Jeseníkách se záměrem firmy Altenberg obnovit těžbu souhlasí Zlaté Hory i Heřmanovice.

Podle Lumíra Vrkoslava, místostarosty Zlatých Hor, je škoda nechat pod zemí nevytěžené ložisko zlata. V dole by navíc našlo práci asi sto místních obyvatel.

"To není málo, když u nás máme až dvacetiprocentní nezaměstnanost. Bez práce jsou i bývalí horníci," poznamenal Vrkoslav, který v dolech strávil pětadvacet let. Poškození přírody v Jeseníkách se místostarosta neobává.

"Všechno by se to odehrálo v obrovských, opuštěných prostorách v podzemí," dodal Vrkoslav.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře